Čedič

Čedič je láva ztuhlá na povrchu Země nebo v sopečných komínech, které existovaly před 20 až 30 miliony let mj. na území této části Krkonošsko-jesenické subprovincie. Jedná se o horninu tvořenou menšími krystaly minerálů, prostým okem těžko viditelnými. Většina jich je tmavá, proto i hornina má tmavou barvu, téměř černou. Zřídka jsou na ní vidět kulaté, resp. oválné, lahvově zelené shluky krystalů olivínu zvané olivínové koule, které měří až několik centimetrů. Zvětráváním se z olivínu pomalu stává žlutý prášek. Při tuhnutí se čedičová láva rozpukala do více nebo méně pravidelných sloupců. Za přítomnosti vody a vzduchu čedič zvětrává. Povrch trhlin se stává světlejším, má šedivou, místy rezavě hnědou barvu, občas se z nich vylučují minerální povlaky. Je to vidět v četných rýhách, které vznikly při dopravě ukázky z dolu u Lubaně (Pogórze Izerskie).